|
|
Intersekcionalita pohledem feministických aktivistických kolektivů v České republice
Dařílková, Linda ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Intersekcionalita je tématem, které u feministických aktivistických kolektivů v České republice rezonuje. Polovina z kolektivů zahrnutých do tohoto výzkumu se za intersekcionální veřejně označuje, většina zbylých kolektivů se s intersekcionalitou i tak alespoň do určité míry ztotožňuje. Intersekcionalita je však komplexní teoretický koncept a lze se tak ptát, jak tyto kolektivy intersekcionalitu chápou a jak ji převádějí do své praxe. Z velké části rozhovorů vyplynulo, že diskurzivní přístupy k intersekcionalitě jsou vedeny étosem sociální spravedlnosti, tedy lepšího světa pro všechny. Z něho vyplývá apel na inkluzivitu, který byl v několika rozhovorech rozlišován na inkluzivitu směrem dovnitř a inkluzivitu směrem ven. Inkluzivita směrem ven se projevovala zahrnováním více oblastí sociální spravedlnosti do diskurzu i činnosti kolektivu. Na diskurzivní i praktické rovině jsem identifikovala i další, neméně důležité, přístupy k intersekcionalitě, jež popisuji v této diplomové práci. Intersekcionalita ve vztahu k vlastnímu označení kolektivů vyjadřuje rovněž snahu distancovat se od vylučujících směrů feminismu či aktivismu obecně a v tomto ohledu může intersekcionalita nabývat i normativní charakter. I přes převážně (ovšem nikoliv výlučně) pozitivní vnímání intersekcionality ze strany účastnictva...
|
|
|
Genderová analýza křesťanského časopisu IN! - dívčí svět
Macháčková, Anna ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje kvalitativní genderové analýze křesťanského dívčího časopisu In! - dívčí svět a zkoumá, jak je v něm konstruováno ženství a jak lze výsledky analýzy interpretovat pomocí feministické teologie. Důležitým východiskem práce je přesvědčení o existenci asymetrických mocenských vztahů. Zkoumání literárně-mediálního textu tak umožňuje poukázat na to, zda jsou skrze něj posilovány či subvertovány mocenské vztahy. Hlavní analytickou kategorií celé práce je gender. V teoreticko-metodologické části jsou představeny základní koncepty a metody, jež jsou užívány během analýzy. V analytické části je použita metoda vzdorného čtení a kritická diskurzivní analýza. Analytická část obsahuje patnáct vybraných textů. Získaná data jsou v závěru práce sumarizována.
|
|
|
Diskurzivní analýza "Mamet speaku": promítání moci do jazyka a jeho limity
Skřivanová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Práce analyzuje hry Oleanna (1992) a Glengarry Glen Ross (1983) současného amerického dramatika Davida Mameta. Zabývá se použitým diskurzem a otázkou mocenských vztahů postav, které zkoumá ze sociolingvistického hlediska. Práce nejprve definuje mocenské vztahy podle Michela Foucaulta a ukazuje, že komunikace může sloužit jako nástroj, jak působit na ostatní. Práce vychází primárně z teorie Deborah Tannen o ambivalentní povaze solidarity a moci a představuje jejích pět oblastí zkoumání: nepřímost, přerušování, ticho a mnohomluvnost, zavádění nového tématu a slovní konflikt. Na vybraných dialozích z her ukazuje, jak tyto aspekty dále ovlivňují jednání a chování postav, a zkoumá účinky výpovědí včetně mocenského působení. Práce se rovněž zabývá otázkou neúspěšnosti komunikace, která je zkoumána z pohledu jazykových funkcí Romana Jakobsona, principu kooperace Paula Grice a principu zdvořilosti Geoffreyho N. Leeche. Klíčová slova Mamet, Oleanna, Glengarry Glen Ross, diskurz, moc, mocenské vztahy, neúspěšnost komunikace
|
|
|
Transformation of Power and Social Control: The Concept of CSR and Its Market Use
Repická, Barbora ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
ANOTÁCIA Teoretická diplomová práca má prostredníctvom diskurzívnej analýzy politických praktík fenoménu spoločenskej zodpovednosti firiem (CSR) ambíciu poukázať na vývoj a premenu moci, mocenských vzťahov a sociálnej kontroly. Jedná sa o fenomény, ku ktorým prispel vo svojom diele mimo iných filozofických mysliteľov najmä teoretik moci, Michel Foucault a následne rozpracoval Nikolas Rose. Keďže moc je sociálne podmienený fenomén, závislí na konkrétnom kontexte, budeme vývoj a premenu moci sledovať práve na koncepte CSR. Koncept CSR nám poskytne rámec pre analýzu moci a pomôže nám zachytiť momenty v praktikách spoločensky zodpovedných firiem, v ktorých sa zrkadlí Foucaultov model vládnutia, koncept moci a vedenia, diskurzívnych a disciplinačných praktík a Roseove koncepty techniky trhu a vznik nového subjektu a subjektivity. Pomocou nich CSR legitimuje ekonomické a tržné praktiky na pozadí spoločenskej a enviromentálnej zodpovednosti. KĽÚČOVÉ SLOVÁ Spoločenská zodpovednosť firiem, mocenské vzťahy, sociálna kontrola, disciplinácia, diskurzívne praktiky, konzumný subjekt, diskurzívna analýza
|
|
|
Anton Jasusch. The Artist as a Device of Power Relations
Kvočáková, Lucia ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práca skúma ako sa umelec a jeho dielo môžu stať nástrojom mocenských vzťahov, a to na príklade jedného umelca - Antona Jaszuscha. Kontext jeho diela sa v priebehu času niekoľkokrát zmenil, čím sa menila aj interpretácia jeho diela. Na zmeny kontextu nepriamo vplývala aj politicko - spoločenská situácia, čo ovplyvnilo aj zaradenie jeho diela do kánonu umenia moderny na Slovensku. Práca podrobne reviduje umeleckohistorickú literatúru od obdobia prvej Československej republiky až do súčasnosti, čím mapuje vznik a vývoj fenoménu košickej moderny a prijatie Antona Jaszuscha ako jej najvýznamnejšieho predstaviteľa. Práca taktiež podrobne analyzuje dostupné dokumenty (periodika, katalógy, odborné články a publikácie), aby tak poukázala na spomínané zmeny kontextov Jaszuschovho diela a jeho pozíciu ako nástroja mocenských vzťahov. Tieto dokumenty skúma práca v troch obdobiach súvisiacich s týmito posunmi. Začína v polovici dvadsiatych rokov, kedy výstava Jaszuschovo povojnového súboru obrazov v Bratislave vyvolala spor o "slovenskosť" jeho diela. Pokračuje obdobím druhej svetovej vojny, kedy Košice patrili k Maďarskému kráľovstvu a Jaszusch bol prezentovaný ako umelec "maďarský" a završuje obdobím prelomu päťdesiatych a šesťdesiatych rokov kedy bola v časoch socializmu interpretácia jeho diela...
|
|
|
Vybrané aspekty tělesnosti v reklamních televizních spotech
Kurucová, Natálie ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Aspekty tělesnosti ve vybraných reklamních televizních spotech vychází z hypotézy, podle které reklamní televizní spoty představují specifickou modalitu diskurzivních mechanizmů sexuální reprezentace. Práce aplikuje díla M. Foucaulta a P. Bourdieua na sémiotickou analýzu vybraných spotů. Předpokladem je, že reklamní spoty využívají tělo a motivy sexuality jako jeden z nástrojů mocenského působení na cílové skupiny. Práce se zaměřuje hlavně na představení diskurzivních modelů využívaných v reklamní praxi. Cílem teoretické části je představit zásadní filosofické i sociologické myšlenky a teorie týkající se vnímání tělesnosti, sexuality, mocenských vztahů a otázky subjektivizace. Práce také ukazuje, jak byla úloha těla vnímána v různých historických obdobích a jak se postupně utvářely možnosti využívat tělo a tělesnost v rámci mocenského působení. Cílem praktické části je na příkladu konkrétních reklamních spotů analyzovat a interpretovat poznatky z teoretické části. Záměrem je pomocí sémiotické analýzy odhalit diskurzivní praktiky využívané v reklamních spotech na základě používaných výpovědí, dále analyzovat mocenské působení skrze prezentovanou tělesnost a sexualitu. Práce představuje příklady mocenského působení reklamy a její specifické diskurzivní praktiky, rovněž vymezení...
|
|
|
Diskurzivní analýza "Mamet speaku": promítání moci do jazyka a jeho limity
Skřivanová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Práce analyzuje hry Oleanna (1992) a Glengarry Glen Ross (1983) současného amerického dramatika Davida Mameta. Zabývá se použitým diskurzem a otázkou mocenských vztahů postav, které zkoumá ze sociolingvistického hlediska. Práce nejprve definuje mocenské vztahy podle Michela Foucaulta a ukazuje, že komunikace může sloužit jako nástroj, jak působit na ostatní. Práce vychází primárně z teorie Deborah Tannen o ambivalentní povaze solidarity a moci a představuje jejích pět oblastí zkoumání: nepřímost, přerušování, ticho a mnohomluvnost, zavádění nového tématu a slovní konflikt. Na vybraných dialozích z her ukazuje, jak tyto aspekty dále ovlivňují jednání a chování postav, a zkoumá účinky výpovědí včetně mocenského působení. Práce se rovněž zabývá otázkou neúspěšnosti komunikace, která je zkoumána z pohledu jazykových funkcí Romana Jakobsona, principu kooperace Paula Grice a principu zdvořilosti Geoffreyho N. Leeche. Klíčová slova Mamet, Oleanna, Glengarry Glen Ross, diskurz, moc, mocenské vztahy, neúspěšnost komunikace
|
|
|
Analýza mocenských vztahů a genderových stereotypů v dílech Gabriely Preissové - Gazdina roba a Její pastorkyňa
Konopáčová, Zuzana ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mocenských vztahů a genderových stereotypů v dílech Gabriely Preissové - Gazdina roba a Její pastorkyňa. Při analýze je zohledněn především koncept moci jako analytické kategorie a to zejména za použití teorie Michela Foucaulta. Rovněž je zde zkoumáno diskursivní prostředí v jehož rámci se hlavní postavy nacházejí. V průběhu analýzy mužských i ženských postav svou pozornost soustřeďuji především na hlavní hrdinky a zároveň na to, jak jsou tyto hrdinky ovlivňovány svými mužskými protějšky. Některé z postav rovněž diskutuji v rámci konceptu Foucaultovy bio- moci, kde svou pozornost upírám především na druh subjektu homo oeconomicus. Také se snažím odpovědět na otázku, zda jsou postavy disciplinovanými poslušnými těly, či zda projevují subverzi vůči (genderovému) řádu. Součástí textu je rovněž komparativní srovnání ženských i mužských postav obou děl v rámci toho, jak ne/naplňují tradiční obrazy ‚maskulinity' a ‚femininity' (a s tím související genderové stereotypy), případně na kolik jsou vzdorujícími či (v případě některých ženských hrdinek) kolaborujícími subjekty včetně možných interpretací, co je k tomu vedlo. Klíčová slova: diskurs, Gabriela Preissová, genderové stereotypy, Michel Foucault, mocenské vztahy, subjekt
|
host ::
RSS.